Historie BASF
1865 – 1901 | 1902 – 1924 | 1925 – 1944 | 1945 – 1964 | 1965 – 1989 | 1990 – 2015
Vynálezci výroby amoniaku ze vzdušného dusíku - Carl Bosch a Fritz Haber
1902 - 1924 Haber-Boschův proces a období umělých hnojiv
Na přelomu století spouští BASF své první výzkumné projekty týkající se dusíku.
Poté, co práce Fritze Habera na Technické univerzitě v Karlsruhe umožnila provádění syntézy amoniaku, sloučeniny dusíku a vodíku, již existuje schůdná cesta vpřed. Úkolu na vývoji tohoto procesu v průmyslovém měřítku se ve společnosti BASF ujímá Carl Bosch.
Nová továrna v Oppau okolo roku 1914. V dálce lze vidět závody v Ludwigshafenu.
Zavedení Haber-Boschova procesu výroby amoniaku ze vzduchu stále ještě naráží na problémy technického rázu. Nové tlakové lahve a potrubí uzavřená v betonu nemohou odolat potřebným tlakům a stále praskají. Carl Bosch sám přichází s řešením - dvojitým potrubím s vnitřním pláštěm z měkkého železa a vnějším opláštěním z perforované oceli. BASF zakládá roku 1912 první testovací laboratoř na materiály v chemickém průmyslu. První továrna na syntézu amoniaku je tedy spuštěna roku 1913 v Oppau, které leží pouhé 3 kilometry severně od areálu v Ludwigshafenu. Továrna ročně zpracovává 7 200 tun amoniaku, ze kterého vyrobí 36 000 tun síranu amonného. O 90 let později vyrábí BASF v Ludwigshafenu 875 000 tun amoniaku ročně.
První skleník Zemědělské výzkumné stanice Limburgerhof
Carl Bosch chce, aby hnojiva byla testována stejně důkladně jako barviva. Zákazníci mají dostat doporučení, jak hnojiva nejlépe použít. K tomu je ovšem zapotřebí rozsáhlých pokusů na půdě i rostlinách.
Proto byla roku 1914 zahájena činnost Zemědělské výzkumné stanice v Limburgerhofu nedaleko Ludwigshafenu, zaměřená jak na techniku hnojení, tak fyziologii rostlin. Byl položen základní kámen výzkumu v oboru agrochemie.
Instalace vysokotlakého reaktoru na výrobu amoniaku
V srpnu 1914 začíná první světová válka. Německo vrhá své zdroje do válečného úsilí, což stále více zatěžuje jeho ekonomiku. Poprvé zjišťuje industriální společnost dvousečnost mnoha vynálezů - syntetický amoniak byl například vynalezen za účelem nasycení rozrůstající se populace. Díky nedostatku munice však vláda ke konci roku 1914 nařizuje amoniaku využívat prioritně ve zbrojní výrobě. Továrna v Oppau z amoniaku vyrábí ledek, který je následně zpracováván na výbušniny. Chlór a fosgen, důležité látky a meziprodukty výroby barviv a léčiv, jsou nakonec využity armádami obou stran jako bojové otravné látky.
Hnojivo LAV obsahující asi 74 % ledku amonného a 26 % vápence
Nedostatek za války. BASF rozděluje potraviny svým zaměstnancům v roce 1917
Fritz Güntler (1877–1957, chemikem u BASF 1901–1938) objevuje první syntetický detergent v roce 1916. Ten je hlavní přísadou výrobku Nekal, který snižuje povrchové napětí vody a překonává všechny prací a mýdlové prostředky té doby. Podobná syntetická smáčedla se dnes užívají ve všech mycích a čistících prostředcích.
Když v roce 1918 končí první světová válka, ztrácí němečtí výrobci barviv své vedoucí postavení na světových trzích. Výrobní provozy, pobočky, přidružené společnosti a odbytové organizace v jiných zemích jsou zkonfiskovány stejně jako patenty registrované v zahraničí. Reparace uvalené vítěznými mocnostmi brání ekonomické obnově. Francouzské vojenské jednotky okupují BASF po několik měsíců a je přerušeno spojení s východním břehem Rýna.
Vznik první Německé republiky v listopadu 1918 vede i ke změnám ve stanovách společnosti. První kolektivní smlouva v chemickém průmyslu stanovuje osmihodinový pracovní den již dlouho požadovaný ze strany odborů.
Letecký pohled na poškozený areál v Oppau po explozi v roce 1921. Kráter má rozměry 125 × 90 m
V září 1921 je celá továrna v Oppau srovnána se zemí obrovskou explozí, která si vyžádá více než 500 lidských životů a způsobí značné škody i v blízkém okolí.
Katastrofa se přihodí během pokusu uvolnit ztvrdlé zásoby síranu amonného ve skladišti.
Při následné společné mši Carl Bosch řekl: „Tato strašná nehoda nebyla způsobena nedbalostí ani lidskou chybou. Neznámé přírodní okolnosti, které doposud neumíme vysvětlit, si z našeho veškerého úsilí dnes udělaly velice krutou legraci. Právě látka, která měla poskytnout jídlo a život mnoha milionům občanů a kterou jsme roky vyráběli a dodávali po světě se náhle stala hubitelem nás a našich blízkých z příčin, které zatím nejsme schopni určit. Přeměnila místo v hromadu trosek. Ale co to je ve srovnání se smrtí těch, jejichž životy si tato katastrofa vzala. Stojíme zde dnes bezradní a bezmocní a ať uděláme cokoliv pro truchlící rodiny nebo zraněné, nebudeme moci nahradit jejich ztrátu.“
V říjnu 1923 BASF začíná tisknout své vlastní bankovky: tzv. anilínové dolary
Prohraná válka přináší Německu rychle rostoucí obrovskou inflaci. Jeden americký dolar má cenu 4,2 trilionu marek. V roce 1923 činí jmění BASF 65,733,583,748 milionů marek. BASF se snaží své zaměstnance chránit před devalvací měny a za největší krize, právě roku 1923 společnost představuje novou vlastní měnu - takzvaný „anilínový dolar“. Ten se na krátkou dobu stává nejcennějším platidlem v celém regionu.
Díky objevu Haber-Boschova procesu je BASF první, kdo může zkoumat a těžit z výhod vysokotlakých technologií. Právě ony totiž budou utvářet budoucnost průmyslové chemické výroby. V roce 1923 syntetizuje Matthias Pier (1882–1965, chemikem u BASF 1920–1949) poprvé methanol. Krom toho, že je zlomeno tajemství další doposud pouze přírodní látky, znamená to také konec monopolu dřevného lihu, ze kterého se methanol získával. O rok dříve se u BASF daří započít průmyslovou výrobu močoviny za pomoci amoniaku a oxidu uhličitého. Je to 100 let poté, co se močovinu podařilo v laboratoři vyrobit poprvé Friedrichu Wöhlerovi.
Náčrtek principu fluidního lože v laboratorním deníku Fritze Winklera
Během pokusů o zlepšení výroby syntézního plynu s výrobou amoniaku objevuje Fritz Winkler (1888–1950) v roce 1924 princip fluidního lože.
Výsledkem tohoto technického počinu je vynikající hořlavý plyn vznikající při procesu koksování jemnozrnného lignitu.
Winklerův princip je také základem procesu vyvinutého společností BASF v roce 1950, při kterém se pražením pyritu v pecích s fluidním ložem vyrábí kyselina sírová.