Mšice broskvoňová
Výskyt a význam
Řepa, brambor, luskoviny a mnohé další plodiny.
Popis
Zbarvení dospělců je variabilní, nejčastěji různé odstíny zelené až nažloutlé, někdy hnědočervené. Chodidla a tykadla jsou tmavá. Okřídlení jedinci mají černou hlavu a hruď a velkou černou skvrnu na zadečku. Sifunkuly tmavé, válcovité ve druhé polovině zduřelé. Velikost 1,5–2,5 mm. Nymfa je bezkřídlá. Zbarvení je nažloutlé až načervenalé. Velikost kolem 2 mm. Charakteristickým znakem jsou čelní hrbolky, z nichž vyrůstají tykadla.
Příznaky poškození
Deformace listů sáním, přenos rostlin-ných virů. Virus Y (PVY), A (PVA), M (PVM) a S (PVS). U viru svinutky (PLRV) není známý jiný způsob přenosu než mšicemi.
Způsob života
Přezimuje vajíčko v trhlinách na kůře na stromech rodu Prunus. Během vegetace sají na spodních stranách listů. Nevytváří kolonie, vyskytují se samostatně. V průběhu roku se rozmnožují živorodě, vajíčka jsou kladena pouze na podzim. Sáním škodí dospělci i nymfy. První nálety do porostů začínají zhruba v polovině května. V období června jsou nálety ještě pořád na nižší úrovni, postupně však ale zesilují. Nálety kulminují zhruba na přelomu července a srpna, v září jsou už spíše ojedinělé. Každý rok se vyvinou 2–3 generace na primárním hostiteli (rod Prunus) a 6–10 generací na sekundárním hostiteli (řepa, brambor aj.).
Ochrana
Přirození nepřátelé:
Slunéčka, larvy pestřenek a zlatooček, blanokřídlí parazitoidi, entomopatogenní houby.
Indikace ošetření:
V porostech bramboru po signalizaci náletu mšic do Lambersových misek se provede ošetření postřikovými insekticidy, pokud již nedošlo k aplikaci granulovaných insekticidů. Toto ošetření se opakuje v případě, že se začnou opět objevovat neokřídlené mšice. Ve většině případů jsou dostačující 2–3 ošetření, podle účinnosti konkrétních přípravků, v intervalu 7–14 dní. Další eventuální ošetření se využívají pouze v obdobích velmi vysokého výskytu mšic. V porostech, které byly ošetřeny přípravky na granulové bázi, se začínají neokřídlené mšice objevovat až po odeznění účinnosti těchto přípravků, tedy 6–8 týdnů po výsadbě. V této době se aplikuje první fáze ošetření, další opakování následují přibližně za 10–14 dní.
V porostech řepy cukrovky je zjišťována přítomnost mšic vizuální kontrolou a Lambersovými miskami. Celkové procento napadení se zjišťuje u na 10 různých místech porostu, vždy po 20 rostlinách. Při výskytu i jediné mšice je rostlina považována za napadenou. V období do 20. 6. se ošetřují porosty, na kterých byl zjištěn výskyt 1 a více mšic na 1 rostlinu, v období od 21. 6. do 30. 6. se ošetřují porosty s výskytem 5 a více mšic na 1 rostlinu. V termínu od 5. 7. je další ošetření neúčinné. Ke kontrole výskytu bezkřídlých mšic se využívá 5 x 2 rostliny v řádku a to 5 m od okraje porostu a 5 x 2 rostliny ve středu porostu.
U semenných porostů cibulové a lilkovité zeleniny se ošetření provádí po indikaci mšic a eventuálně podle konkrétní potřeby opakuje.