Fomová hniloba (fomové černání krčku řepky olejné, fomová hniloba brukvovitých) [Plenodomus lingam]

Význam

Celosvětově platí Leptosphaeria maculans k nejvýznamnějším původcům škod na ozimé a jarní řepce. Původce této choroby je ale známější pod jménem Phoma lingam.

V Německu má napadení Phomou vedle Sclerotinie největší hospodářský dopad a vyskytuje se ve všech polohách pěstování ozimé řepky. Napadení listů na podzim nemá žádný velký dopad na výnos, vzniká tu ale velký potenciál pro jarní a stonkové infekce. Relevance výnosu při napadení stonků je vysoká, protože jsou tím porušena vodivá pletiva. Následkem je zvýšené poléhání a nižší HTZ.

Zdroje infekce a šíření

Větrem rozšířené nebo osivem přenášené askospóry nebo pyknidospóry infikují nové osivo už na podzim. Pyknidospóry jsou tvořeny v nepohlavní fázi houby, v pohlavní vznikají askospóry. Průduchy na listech a poranění (např. řepkovými škůdci) v oblasti stonku jsou vstupní branou pro patogena. Napadená tkáň nekrotizuje a tvoří se zde pyknidy. Z nich se uvolňuje množství pyknidiospór, které se šíří na jaře kapkami vody a deštěm a způdobují sekundární infekce. Při sklizni se mohou spóry dostat i na semena a tím je umožněna infekce osiva. Na napadených posklizňových zbytcích přetrvává houba saprofyticky a vytváří pseudotecie, pyknidy, z nichž může vznikat další infekce. Parazit má velký okruh hostitelských rostlin, především jsou však napadány brukvovité.

Diagnóza

Už na podzim se objevují první symptomy. Na listech vznikají ostře ohraničené žlutavé skvrny se světle šedým středem. Na světlé ploše jsou viditelné malé černé tečky - pyknidy. Skvrny na listech se rozšiřují a tkáň se začíná trhat. Při silném napadení mohou listy odumřít ještě před zimou, Pyknidy vzniklé na listech tvoří inokulum pro napadení kořenového krčku a stonku, které podstatně snižuje výnos.

Na kořenovém krčku mohou vznikat infekce také již na podzim. Viditelné jsou především jako malé tmavohnědé až černé skvrny, které se poté rozšíří kolem dokola stonku, který posléze začne trouchnivět. Rostliny mohou odumřít a zlomit se. Zřetelnější jsou symptomy na jaře, kdy se napadení rozšiřuje z krčku na stonek a rozrůstá se po stonku vzhůru. Napadené stonky se pak zbarvují do tmavohněda, praskají a trouchnivějí. Tyto procesy v oblasti kořenů často vedou k velké náchylnosti k poléhání. Ve vyšších částech stonku jsou skvrny od zdravé tkáně odděleny černým okrajem.

Možnosti záměny

Symptomy na listech: Mycosphaerella capsellae, Peronospora parasitica,Alternaria brassicae, Cylindrosporióza

Symptomy na stonku: Alternaria brassicae, Sclerotinia sclerotiorum, Verticillium longisporum, Botryotinia fuckeliana

Symptomy na šešulích: Alternaria brassicae, Mycosphaerella capsellae

Ochrana

Pokud jsou pole obdělávána až dlouho po sklizni řepky, dá se těžko zamezit šíření spór patogena. Často také následuje v osevním postupu bezorebně setá ozimá pšenice. Nasazením pluhu a zapravením strniště může být potlačena produkce spór a jejich šíření.

Při malé intenzitě napadení se obtížně prokazují rozdíly v úrovni tolerance mezi různými odrůdami. Při počasí, které je pro infekci vhodné (mírný a vlhký podzim), mohou být napadeny i odrůdy s dobrou rezistencí. Přesto je lepší při výběru vhodných odrůd brát ohled i na tento jev.

Nasazením insekticidů, zvlášť pro boj s dřepčíky nebo s krytonosci, jsou snížena rizika poranění rostlinné tkáně, čímž vzniká méně vstupních bran k vniknutí choroby. V ranných výsevech, u ranných odrůd, stejně jako na místech se sklonem k holomrazům se osvědčuje nasazení fungicidů, které obsahují azolovou složku. Aplikovat by se měly ve fázi 4-6 listů a lze je dobře kombinovat s ochranou proti plevelným travám.

Kromě toho, že je tím regulován i růst, jsou rostliny současně chráněny proti napadení Phomou.