Kohoutek modrý [Oulema gallaeciana]

Poznámka: Kohoutek modrý má podobný způsob života i škození jako kohoutek černý, proto je majorita popisu převzata z popisu kohoutka černého. Rozdíl spočívá ve vzhledu dospělců a v kuklení, které u kohoutka černého probíhá v půdě a u kohoutka modrého na listech.

Výskyt a význam

Všechny druhy obilnin, různé druhy trav.

Popis

Velikost dospělého brouka 5–6 mm. Larva je špinavě žlutá, tělo má pokryté tmavým slizem obsahujícím výkaly. Velikost 4–5 mm.

Příznaky poškození

Vykusování podélných úzkých otvorů a pruhů v listech (typické „okénkování“), napadené rostliny špatně metají a dříve dozrávají.

Způsob života

Přezimují brouci na zimovištích. Vajíčka kladou na listy v dubnu a květnu, v červnu se larvy kuklí v kokonech na listech. V červnu se také stěhují dospělí brouci do porostů. Škodí dospělí brouci i larvy. Každý rok se vyvine 1 generace.

Ochrana

Přirození nepřátelé:

Blanokřídlí parazitoidi, slunéčka, střevlíci, drabčící, zlatoočka, dravé ploštice, entomopatogenní houby.

Indikace ošetření:

Sledování výskytu kohoutků se provádí po 4 dny (tyto dny nemusí být všechny těsně za sebou). V těchto dnech musí být maximální teplota vyšší než 17 °C. Tyto dny následují po splnění sumy efektivních teplot (SET 6) 110 °C (přibližně od konce dubna do poloviny května). Suma efektivních teplot se vypočítává z průměrných denních teplot nad 6 °C. Jakmile je dosaženo SET 6–400 °C (např. u ozimé pšenice ve fázi 32–37 DC).

Pozorování se opakuje za 7 dnů, pokud je vylíhnuto méně než 50 % larev. Dále se sleduje počet brouků na 1 m2 (popřípadě na 100 smyků) a počet vajíček a larev v průměru na 1 stéblo včetně listů. Celkový počet brouků je zjišťován vizuální formou minimálně na 10 různých místech porostu na ploše 1 m2. K pozorování jsou přednostně vybírány porosty v blízkosti křovin a lesních okrajů. Pozorování probíhá v nejteplejších hodinách dne, kdy je aktivita brouků na nejvyšší úrovni.

Pro celkové zhodnocení množství vyskytujících se brouků se používá stupnice se zařazením do jednotlivých tříd:

a) bez výskytu: 0 brouků

b) slabý výskyt: méně než 8 brouků na 1 m2 (méně než 30 brouků na 100 smyků)

c) střední výskyt: 8–15 brouků na 1 m2 (30–70 brouků na 100 smyků)

d) silný výskyt: více než 15 brouků na 1 m2 (více než 70 brouků na 100 smyků).

Pro určení výskytu (pro pšenici, žito, ječmen a oves) vajíček a larev se na 10 rozdílných místech porostu odřízne u země 10 stébel z řady za sebou a následně se na nich zjistí počet larev a vajíček. Tyto vzorky je třeba odebírat ze vzdálenosti minimálně 20 m od okraje pozemku.

Pro celkové zhodnocení množství vysky-tujících se vajíček a larev se používá stupnice se zařazením do jednotlivých tříd:

a) bez výskytu: 0

b) slabý výskyt: méně než 0,4 vajíček a larev na 1 stéblo

c) střední výskyt: 0,4–0,8 vajíček a larev na 1 stéblo

d) silný výskyt: více než 0,8 vajíček a larev na 1 stéblo.

Ošetření chemickými přípravky je doporučeno v období, kdy je celkový poměr vajíček a vylíhlých larev 1:2 a vyšší. Pšenice, žito a ječmen se ošetřují při výskytu více jak 0,6 vajíček a larev na 1 stéblo, oves s výskytem 0,75 vajíček a larev na 1 stéblo.

V některých případech je plně dostačující ošetření pouze okrajových částí porostů, vzhledem k tomu, že brouci opouštějící zimoviště osídlují primárně tyto okrajové části.