Historie BASF
1865 - 1901 Doba barviv
6. dubna 1865 je v Mannheimu v Německu založena společnost Badische Anilin- & Sodafabrik. Vznikající firma má vyrábět barviva i potřebné anorganické chemické látky. Poté, co ztroskotají pokusy o zakoupení pozemku v Mannheimu na bádenské straně Rýna, je továrna vybudována na opačném břehu řeky ve falckém Ludwigshafenu.
V roce 1856 Angličan Henry William Perkin náhodně objeví mauvein – první syntetické barvivo vyrobené z uhelného dehtu – a tím i možnost využívat uhelný dehet jako surovinu pro výrobu syntetických barviv. Friedrich Engelhorn (1821–1902), majitel firmy na svítiplyn v Mannheimu v Německu, velice rychle rozpoznává příležitosti pro uhelný dehet, který jeho firma vyrábí. V roce 1861 začíná s výrobou červených barviv fuchsinu a anilinu, základní látky získané z uhelného dehtu. Dostane však průkopnický nápad: jedna jediná firma pokrývající celý výrobní proces od surovin a pomocných materiálů přes prekurzory a meziprodukty až po samotná barviva. 6. dubna 1865 zakládá v Mannheimu akciovou společnost pod názvem „Badische Anilin- & Sodafabrik“. Společnost sídlí na opačné straně Rýna v městě Ludwigshafen.
Nicméně první dehtová barviva byla zklamáním, neboť nebyla stálá a na světle rychle bledla. Trhu tak stále vévodí tradiční přírodní barviva, jako mořenový kořen (turecká červeň) nebo indigo, které ale nestačí pokrýt stále rostoucí poptávku textilního průmyslu. V roce 1868 jmenuje BASF Heinricha Caro (1834–1910, chemikem u BASF 1868–1889) prvním vedoucím výzkumu. Ve spolupráci s berlínskými profesory Carlem Graebem a Carlem Liebermannem Heinrich Caro poprvé úspěšně uměle syntetizoval v roce 1869 přírodní barvivo. Byl to alizarin, červené barvivo získávané z kořene mořeny barvířské užívané především k barvení bavlny. Toto byl první opravdový úspěch společnosti BASF. Další nová barviva jako eosin, pravá červeň a auramin pak rychle následují.
Úspěšná syntéza alizarinu otevírá BASF světové trhy. Nicméně společnost ještě postrádá dobrou organizaci prodeje. Proto se společnost v roce 1873 spojuje se dvěma známými obchodníky s barvivy ze Stuttgartu - Knospem a Sieglem, přes které prodávala většinu svých produktů již dříve. Obě tyto společnosti měly totiž prodejní síť s více než 5000 zákazníky po celém světě. Zakládají se nová výrobní zařízení a prodejní prostory v cizině: v New Yorku v roce 1873, v Butirki nedaleko Moskvy v roce 1877 a Neuville-sur-Saône ve Francii roku 1878. Produkce pigmentů Siegle se opět osamostatňuje roku 1889. V roce 1970 BASF získává celý koncern Siegle za účelem rozšíření své výroby pigmentů.
V roce 1876 se Heinrichovi Carovi podaří syntetizovat čistě modré barvivo na bavlnu – methylenovou modř. O rok později je společnosti BASF udělen patent na metylenovou modř (poprvé je v Německu patentováno barvivo na bázi uhelného dehtu). Toto barvivo používá při svém výzkumu také Robert Koch k označení bacilu tuberkulózy.
V roce 1897 BASF uvádí na trh své „Indigo Pure BASF“, a vyhrává tak závod o syntetickou výrobu „krále“ přírodních barviv. Vše ukazuje na výnosný obchod.
V roce 1880 se Adolfovi von Baeyer, chemikovi na mnichovské univerzitě, podařilo syntetizovat indigo, nejdůležitější přírodní barvivo té doby. BASF získává práva k využití patentu na indigo, a připojuje se tak k závodu o průmyslovou syntézu tohoto přírodního barviva.
V roce 1901 objevuje René Bohn (1862–1922) nové modré barvivo. Indathren Blue RS překonává indigo co do stálobarevnosti i odolnosti vůči světlu. Výsledná vysoce kvalitní barviva založená na indathrenu (barviva na textil nerozpustná ve vodě) vedou k novým možnostem využití v barvení a potisku textilu.
